Jak udělat z třídveřového golfa obytňák?

Přečtěte si, jak se našim cestovatelům Vojtovi s Ľubkou povedlo předělat starý Volkswagen Golf natolik, že si spí jako bohatí němečtí turisti v luxusním karavanu.

Naši velkou cestu po Jižní Americe jsme se rozhodli absolvovat v 21letém třídveřovém autě Volkswagen Golf. Kdysi jsme ho koupili na inzerát z Annonce, a jelikož je už součástí rodiny delší dobu, říkáme mu familiárně Láďa. Na tak velkou výpravu jsme ale museli Ládíka předělat. Podstatný důvod, proč jsme ho vzali s sebou i na štreku za oceán je, abychom v něm mohli bydlet. A tím pádem ušetřili slušné peníze za ubytování.

Když jsme kdysi Ládíka kupovali na inzerát z Annonce, asi ho nenapadlo, že nás sveze i nefalšovaným deštným pralesem

Nevíme, jestli jste někdy zkusili spát ve dvou ve třídveřovém autíčku. Řekneme vám teda, že nic moc pohodlného to není. Jen se sklopenými předními sedačkami to totiž nejde. To bychom sedm měsíců prostě nevydrželi. Situace si tedy žádala kvalitní přestavbu.

Chtěli byste taky svého golfíka? Podívejte se sami, na Annonci jich máme stovky!

Náš prvotní nápad byl prostý – spát budeme v kufru! Jenže zas tak velký ten kufr není. A když jsme sklopili zadní sedačky, nastal celkem vážný problém. Se složenými sedačkami sice vznikla slušná plocha na spaní, ale na rozhraní kufru a sklopených sedaček byl nepříjemný, tvrdý a asi 10 centimetrů vysoký schod. Zkrátka sklopené sedačky byly 10 cm nad plochou kufru. A tenhle hrb nám lámal záda vejpůl.

Parádní výhled přímo z postele, co říkáte?

Zaslechli jsme něco o domácích úpravách. Takže jsme mrkli na YouTube. Po vzoru různých kutilů jsme nakoupili dřevotřískovou desku přesně vyměřenou na spodek našeho zavazadlového prostoru. Aby se zarovnala do jedné roviny se zadními sedačkami, bylo ještě potřeba podložit ji přibitými špalíky. Nakonec tam sedla jak zadek na hrnec a vytvořili jsme krásnou zarovnanou plochu. Koupili jsme ještě také přesně vyměřený kus molitanu o slušné tloušťce 8 centimetrů, a když se směrem dopředu sklopí i přední sedadla, roztáhneme srolovanou molitanovou matraci a máme skvělé letiště, kde si královsky lehneme i s nataženýma nohama. Jen nutno podotknout, že ani jeden z nás není žádný čahoun. Měříme od 169 do 175 centimetrů.

Kam dáme věci z kufru, když v něm spíme?

Spaní tak bylo vyřešeno. Teď jen kam dát všechny naše věci, když kufr slouží jako ložnice? Náš Ládík má vzadu kouli. Tudíž nás nejprve napadlo, že bychom za sebou mohli táhnout vozík s plachtou plný zavazadel. Z něj by časem mohl být i druhý pokoj pro případ, kdyby v posádce nastala ponorková nemoc. Jenže jet patagonské terény s poskakujícím vozíkem za námi, šinout si to krokem po bezvadné chilské dálnici a navíc ta navýšená cena za celkový transport přes oceán… Tyhle nepříjemnosti podobný nápad vlastně ihned zavrhly.

Projeli jsme i údajně nejkrásnější cestu na světě. Přečtěte si o ní více v odkazu níže!

Přečtěte si, jak vlastně vypadá ona „chilská dálnice“ – Carretera Austral.

Napadlo nás mnohem prostší a hlavně levnější řešení v podobě tzv. rakve. Přes inzerát v Annonci jsme si tedy zakoupili zánovní menší střešní box, ve kterém teď všechno v pohodě vozíme. A po pár měsících na cestě si stále připadáme jako bohatí němečtí důchodci v luxusním karavanu :)