Další zážitky s golfíkem Ládíkem najdete tady.
Mňamky jihoamerické kuchyně aneb co všechno nám už prošlo žaludkem
Naši cestovatelé Vojta s Ľubkou tajně doufali, že na cestách trochu zhubnou. Tůdle! V Jižní Americe, kde najdete maso skoro na každém rohu, to vážně moc nejde. Přečtěte si jejich postřehy z dobrot, které jim zakulatily bříška.
Jižní Amerikou se jako leitmotiv všech kuchyní line téma maso (vegetariáni a vegani snad prominou. V Uruguayi se na grilu válelo opravdu všechno možné. Libové i tlusté maso, klobásy několika druhů, zelenina a hromada cibule. A tomu všemu dohromady na talíři se říká asado. A samozřejmě nesmí chybět pořádná nálož hranolek jako příloha. Člověk nemá šanci takovou porci pozřít najednou. A přestože jsme se na návštěvě Mercado del Puerto v Montevideu podělili o jeden talíř, odcházeli jsme od stolu s těžkým funěním.
I když první zkušenost s jihoamerickou kuchyní podrobila zkoušce naše hodnoty cholesterolu, ještě jsme se nevzdávali. Museli jsme ochutnat další vyhlášenou pochoutku Uruguaye – chivito. Hovězí, slanina, šunka, sýr, vajíčko, olivy a nakládaná zelenina v housce, vše zalité majonézou a pikantní omáčkou. Sendvič nám málem vykloubil sanice. A vzhledem na plavkovou sezónu na jižní polokouli náš výlet nezačal úplně šťastně… Rychle jsme se také naučili přípravě pravého maté. Pravda, frekvenci Uruguayců (5–7 dávek denně), jsme se rozhodně nesnažili dohnat.
Největší blázni do grilování jsou ale Argentinci. Překvapilo nás, že argentinská kuchyně není nikterak pestrá. To máte steak, pak steak a nakonec… Steak! Musí se jim ale nechat, že jeho přípravu dotáhli do naprosté dokonalosti. Ať si ho dáte kdekoliv, nemá chybu.
Maso a těsto na tisíc způsobů
Kromě steaků je Argentina zaplavená pizzou a těstovinami. I když za jejich přítomnost můžou italští přistěhovalci, opravdoví Italové by asi nad obrovským množstvím sýra spráskli ruce. Ke snídani je všude k dostání slazený croissant – medialuna. Ke svačině zase plněná kapsa z křehkého těsta – empanada. Klasikou je náplň z masa, ale k dostání jsou i vegetariánské sýrové variace nebo nedobré veganské náplně (ale možná jsme jen neměli štěstí na ty chutné). Těsta na nás začalo být příliš a cítili jsme, jak se pomalu kulatíme. Alespoň jsme po vzoru Argentinců nezapíjeli všechno litry coly, ale i zde stále oblíbeným maté.
Na jihu Patagonie nás z jídelní monotónnosti vytrhli variace na skopové. Takový jehněčí gulášek za zdejších chladných večerů u vína dostává světového věhlasu. Na to bychom si uměli zvyknout! V Argentině se téměř výhradně pěstuje vinařská odrůda Malbec. Nemohli jsme udělat tu chybu a neochutnat. To by byl cestovatelský hřích!
Pro nás je cestování neodmyslitelně spjato s ochutnáváním místních specialit. A když to bylo dva měsíce furt to samé – maso a těsto na tisíc způsobů, radši jsme si vařili naši čočku v ešusu.
Chilský párek v rohlíku? Jedině s avokádem!
Se vstupem do Chile se nám ale hladové oči rozsvítily. Masa neubylo, ale díky dlouhému chilskému pobřeží přibyly ryby, mořské plody, a co by potěšilo každého mileniála, avokádo se tam přidává opravdu ke všemu. I na párek v rohlíku. K tomu ještě rajčátko a majonéza a je to hit rychlého občerstvení, kterému se říká completo. Anebo churrasco – hovězí steak v housce. Jak jinak než s avokádem. U stánku jsme si ale museli vystát frontu, neboť tento zabiják štíhlého pasu si Chilani odnášejí domů ve velkém.
K pivu se v chilských restauracích podává pochutina doslova dekadentní. Vrchovatá porce hranolek, ozdobená nudličkami hovězího s cibulí a tomu všemu vévodí volské oko. Hnedka dvojitou porci nám naservírovali v malém pivovárku v Rio Tranquillo. A tam byla chorrillana, jak se téhle pochoutce říká, nejlepší. Někdy ji totiž tak trochu zprasí párkem. Hranolky s párkem a hořčicí jsou oblíbeným dětským jídlem. Říkají tomu salchipapa. Zní to divně, asi jako anglické hranolky s octem. Co se ale zdá zprvu nechutné, není zas tak špatné. I když žádná vysoká gastronomie to není.
České školní jídelny bravurně zvládají chilské saláty
Jsme ale milovníci mořských potvor, proto jsme kromě ryb a mušlí nemohli vynechat cheviche – naložené mořské plody. Lahůdka, jejíž chuť by se popisovala jen těžce. A konečně mořské plody, které neplavou v moři parmezánu! K tomu sklenička chilského bílého vína nebo pisco sour – kyselý koktejl z vínovice, limetky a bílků.
Mezi ochucovadly na jihoamerickém stole zase nesmí kromě kečupu chybět taky ají chileno – ostrá červená omáčka z čili papriček, na kterou jsme si vypěstovali závislost. A také čerstvá rajčatová salsa s cibulí a koriandrem, která se přidává úplně ke všemu. Anebo chilský salát, což jsou rajčata s cibulí. S láskou vzpomínáme na školní jídelnu :) I na domácí nedělní oběd u vývaru jménem
Jihoameričani jsou velkými milovníky sladkostí a jenom vyjmenování všech názvů by vydalo na další samostatný článek. Co má ale velká většina sladkostí společného je dulce de leche, nebo jak říkají v Chile, manjar. Sladká karamelová hmota, kterou najdete opravdu všude! V každém dortu, palačinkách, ve snídaňovém pečivu i v balených sladkostech v supermarketu.
Jižní Amerika je pro nás jedním velkým gastronomickým pohlavkem. A dobře nám tak. Než jsme vyrazili na naši velkou svatební cestu, mysleli jsme si totiž, že tenhle kontinent bude samá čočka a kukuřice. A trochu jsme díky tomu doufali, že se nám tu povede aspoň malinko zhubnout. Dnes už víme, že do Jižní Ameriky se rozhodně odtučňovací pobyty nepořádají. A po návratu si spíš půjdeme nechat změřit cholesterol.
Další zážitky s golfíkem Ládíkem najdete tady.
comments powered by Disqus